Píseň Adama Plintovice (asi 1620 – asi 1670), slezského evangelického básníka, skladatele a varhaníka v Žilině, z Cithary sanctorum. Jedná se o Plintoviczovo přebásnění německé duchovní písně Christiana Keimanna Meinen Jesum laß ich nicht.
Ježíše se nezpustím,
nebo on sebe samého
vydal za mne, o tom vím,
chci se mocně držeť jeho:
onť jest život mé duše,
nezpustím se Ježíše.
Nikdať se ho nezpustím,
dokud sem na této zemi,
cožkoli mám a činím,
vždy jest o něm mé myšlení,
se vším oddávám mu se,
nezpustím se Ježíše.
Nech zrak i sluch pomine,
vonní, šmak i makání,
nech mne tehdáž zastihne,
světa tohoto skonání,
nechť i smrt přijde, kdy chce,
nezpustím se Ježíše.
Také se ho nezpustím,
když tam potom se dostanu,
kdež jsou všickni věrní s ním
hledíce v tvář svému Pánu.
Užívajíc rozkoše,
nezpustím se Ježíše.
Ježíše když mého mám,
kterýž mne smířil s Otcem svým,
o nic jiného nedbám,
jenom po něm samém toužím.
Onť jest schrána mé duše,
nezpustím se Ježíše.
Ježíše se nezpustím,
na věky při něm zustanu,
onť jest pramenem živým,
z něhož já pití dostanu.
Šťastný kdo se mnou řekne:
Nezpustím se Ježíše.
Amen.
