Jan Hus: Poslední řádky před upálením

Dva texty sepsané Husem těsně před upálením: soukromý dopis, zaslaný přátelům v Čechách 29. června, a písemné Husovo vyjádření na naléhání komise, která Husa navštívila ve vězení, aby jej přiměla k odvolání.

Dopis z 29. června 1415

Bóh s vámi, a rač vám dáti odplatu věčnú, že jste mi mnoho do­brého činili a ještě činíte pro mě, ač snad mrtvého na těle. Panu Janovi,¹ věrnému a statečnému rytieři a mému dobrému dobrodějci nedajte škodnu býti, prosímť pro Pána Boha, milý pane Petře mincmeistře² a paní Anno!³ také prosím, aby dobře živi byli a Boha po­slúchali, jakož ste slýchali. Králové, mé milostivé panie, děkujte ote mne ze všeho dobrého, jež jest mi činila. Čeledi své pozdravte, i ji­ných věrných přátelóv, jichž nelze jest popsati. Prosím také všech, aby za mně Pána Boha prosili, u jehož svaté milosti skoro sě shledáme s jeho svatú pomocí. Psán list v čakání odsúzenie na smrt v žaláři v o­kovách, jež ufám trpím pro Boží zákon. Pro Pána Boha, nedajte hu­biti dobrých kněží.

Mistr Hus, v naději sluha Boží.

Petře, příteli nejmilejší,⁴ kožich sobě nech na mou památku.

Pane Henriku Lefl! buď dobře živ s svú manželkú a děkujiť z dobnoděnstvie; Buoh buď tvá odplata!

Věrný příteli, pane Lideři s paní Margretú, s panem Skuo­čkem,⁵ s Mikeškú⁶ i s jinými: daj vám Pán Bóh věčnú odplatu za práce i za jiné dobroděnstvie, kteréž ste měli se mnú!

Věrný a milý mistře Křišťane,⁷ buď Pán Bóh s tebú.

Mistře Martínku,⁸ učedlníče, pomni, co sem tě věrně učil!

Mistře Mikuláši,⁹ kněže Petře králové i jiní mistři i kněžie, buďte slova Božieho pilni!

Kněže Havlíku,¹⁰ kaž slovo Božie! A všech prosím, aby byli ustavični v Božie pravdě.

Jan Hus

Písemné vyjádření komisi kostnického sněmu z 1. července 1415

Já Jan Hus v naději kněz Ježíše Krista. Pro bázeň, že bych urazil Boha a křivě přísahal, nemohu se článků, z kterých mne křiví svědkové obviňují, odpřisáhnouti, neboť jsem jich nekázal, ne­tvrdil, nehájil. Co se týká kusův, z mých spisů podle pravdy sebra­ných, zamítám nepravý jejich smysl, jestli že co do sebe mají, ale každého článku nesmím odpřísáhnouti, což by se nedělo bez urážky Boží a bez úrazu doktorův svatých. A kdyby možná bylo, aby hlas můj po všem světě byl slyšán, jako každá lež a každý hřích můj v den soudný zjeven bude, chtěl bych milerád vše křivé a bludné, což jsem kdy myslil neb mluvil, před celým světem odvolati. Tak dím a píšu o své vůli a bez nátlaku. Psáno vlastní rukou 1. července.