Přebásnění díla jednoho z největších německých pisatelů hymnů, luterského teologa Paula Gerhardta (1607-1676). Hymnus "Sollt Ich meinem Gott nicht singen" sepsal roku 1659.
Cožpak nemám zpívat Bohu?
Snad nemám být Mu vděčný?
Když v tom, nač se dívat mohu,
vidím, jak je báječný.1
To je ryzí milování,
kterým srdce Boží plá,
které nese a zdvihá2
ty, jenž slouží bez přestání.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.3
Jako orel natahuje
peří svoje přes mládě,4
tak mě tu a tam přikryje
mocného Boha rámě;
a to hned v matčině těle,
neboť mi mé bytí dal:
život ten mi věnoval,
co teď ve mně tepe stále.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Zaplatil svým drahým Synem,
Jeho tekla krev za mě,
aby mě tak tímto činem
získal z věčného ohně.5
Studnice neprozkoumaná,
jak jen ten můj slabý duch
(ačkoli je pln těch tuh)
poznávat tvou hlubokost má?6
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Svého Ducha, toho vůdce,7
ve svém slově dává mně,
aby byl mým vzácným vládcem
v světě až k věčné bráně;
ať mé mi srdce naplní
zářícím světlem víry,
jež smrti láme síly
a samo peklo uklidní.8
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
 |
|
| Paul Gerhardt zdroj: wikimedia.org |
Mou duši blahem a zdravím
obdaroval velice;
pokud nedostatkem trpím,
o to taktéž stará se.9
Když můj um, mé dovednosti
pomoci mi neumí,10
přijde Bůh a započne mi
své přidávati schopnosti.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Nebe, zemi, jejich vojsko
pro mne v službu povolal;
kam pohlédne moje oko,
vidím, co vše On mi dal:11
Zvěř, obilí a bylina;
v hlubině, na výšinách,
v moři také a křovinách –
tam všude je má pastvina.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
I když spím, je pečováno
(jsem vesel’ já dík Bohu),12
abych každé drahé ráno,13
lásku, dobro zřel znovu.
Můj Pán Bůh – ten kdyby nebyl,
kdybych snad nebyl Bohem
provázen svým životem,
jistě bych se mnohdy děsil.14
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Trápení Satan těžké tak
i mnohé činit svedl,
tím za celý můj život však
k pádu mne nepřivedl.15
Anděl, jehož Bůh nám poslal,
to zlo, které nepřítel
zapříčinit velmi chtěl,
obrátil pryč odtud v dál’.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Otec od svých dětí srdce
neodtáhl zcela by,
byť občas zhřešily, či se
od cesty i vzdálily.
Stejně tak i moje viny
svatý Bůh mi odpouští:
trestat ne mečem, jen proutím16
chce mé špatné přečiny.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Jeho tresty, Jeho bití,
trpké nejprv zdají se,
je však třeba rozvážiti:
jsou přec znakem toho, že
můj Pán na mě pamatuje17
a od světa bídného,
co drží jak pevné jho,18
skrz kříž mne k sobě směřuje.
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Jistě vím a sám zapíši
věčně do mysli to mé:
Kristův kříž má svoji výši,
soužení je dočasné.19
Když zima vytrácí se v dál’,
zříme krásu letních dní;
tak je člověk po trýzni
potěšen – to kdo by čekal?
Vše jen jistý čas bývá,
Boží láska setrvá.
Protože se v Boží lásce
nenalézá skon ‘ni cíl,
hle, já zdvihám svoje ruce
k Tobě, jak dítě k otci.
Prosím, Pane, milost dej mi
k Tobě se z celé moci
vinout, a to dnem, nocí
dokud žiji zde na zemi,
pak věčně po všem čase
kéž chválit od‘ mne dáš se.20
1. V orig. dosl. „Neboť vidím ve všech věcech / jak dobře to se mnou myslí“. Srov. Řím 8:28.
2. Srov. Iz 46:4.
3. Srov. např. Ž 136:1 a 26 nebo Jer 31:3.
4. Snad aluze na Dt 32:11n; srov. Ž. 91:4.
5. V orig. dosl. „Jeho Syn Mu není dost drahý / ne, On Ho [totiž] dává za mne / aby mne z věčného ohně / získal svou drahou krví”.
6. Zřejmě aluze na Řím 11:33.
7. Snad aluze na Ž 143:10.
8. V orig. dosl. „umlčuje“.
9. V orig. dosl. „pokud tělu vznikne nouze / rovněž to nenechá bez povšimnutí“.
10. V orig. dosl. „ničeho nejsou s to, ničemu nemohou pomoci“.
11. V orig. dosl. „kam jen otočím svůj zrak / nacházím, co mě živí a [co] o mne dbá“. Srov. např. Gn 1:26, Ž 8:7-9 či Ž 115:16.
12. V orig. dosl. „[I] když spím, Jeho pečování bdí / a obveseluje mou duši“.
13. Zřejmě aluze na Pláč 3:22n.
14. V orig. dosl. „kdyby mě Jeho tvář / neprovázela, nebyl bych / vyzdraven z tak mnohého strachu“.
15. V orig. dosl. „Jak mnohé těžké trápení / je Satanem prováděno / mnou [však] přece za celý můj život / až dosud ještě nikdy nepohnulo“.
16. Srov. Žd 12:6n.
17. V orig. dosl. „jsou znaky toho, že můj Přítel / který mě miluje, na mě pamatuje“.
18. V orig. dosl. „který nás pevně drží zajaté“.
19. V orig. dosl. „To věru vím a / nenechám to ujít z mysli / Kristův kříž má svou míru / a nakonec musí [utrpení] utichnout“.
20. V orig. dosl. „až dokud Tě po tomto čase / nebudu ve věčnosti chválit a milovat“.
