Pro zlepšení vzhledu použijte prosím prohlížeč s podporou CSS.

Rozlišovat, co je spíše pro časnost a co pro věčnost

Mikuláš Török, 29.11.2015

Matouš 16:26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?


2Tesalonickým 3:8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení. 9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali. 10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdož nechce dělati, aby také nejedl. 11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce. 12 Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.


Matouš 13:20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá. 21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.

Cílem života je záchrana pro věčnost s Pánem. Tento cíl je třeba mít na zřeteli primárně, k jeho dosažení Bůh člověku věnoval ale i časné věci. Ty proto nelze ignorovat, stejně jako je nelze považovat za hlavní cíl života.

 

Ježíš Kristus nepřišel na Zemi proto, aby se lidé stali dočasnými křesťany. Konečný cíl je, aby každý člověk byl zachráněný pro věčnost s Pánem. Bůh říká, co je člověku platno získat vše na světě, když ztratí duši (Mat 16:26).

 

K dosažení konečného cíle je nutné rozlišovat, co Bůh dává k časnému a co k věčnému životu. Boží zaslíbení a dary pro časný život mají pomáhat k lepšímu dosažení věčného cíle, samy o sobě cílem být nesmí. Nesmějí nás odvádět od konečného cíle, věčného života s Pánem.

 

Časnost v očích mnoha křesťanů zaměření na věčnost zastiňuje. Jak zaměření přímo na časné věci ve světě, tak zaměření na Boha jen pro časný prospěch, člověka mění. Stane se povrchním, časným a postupně nezpůsobilým porozumět Božímu slovu, ztrácí známost Boha a obecenství s Ním (Mat 13:20-21). Časný člověk vnímá i věčné Boží slovo jen jako časnou věc.

 

 
Mikuláš Török  

Správné ale není ani to, když časné věci ignorujeme, protože se zaměříme pouze na věčnost. To, jak vnímáme věčnost, se ukazuje i na tom, jak se stavíme k časným věcem. Když věčnost vnímáme správně, vnímáme a vykonáváme správně i časné věci. Pokud člověk naopak ztratí ze zřetele konečný cíl, relativně snadno nabývá dojem, že na správném postoji k časným věcem a jejich konání vlastně nezáleží. Nemá jak to poznat. Časný člověk nemůže a ani nemá potřebu prožít setkávání s Bohem. Přitom právě setkávání s Bohem je kontaktem s věčností, cestou k jejímu pochopení. Pro časného křesťana je věčnost jen heslo pro nějakou budoucí situaci.

 

Když dobře nakládáme s tím, co od Pána máme, roste naše víra, známost Boha, důvěra vůči Němu, obecenství a vztah s Ním; žijeme stejným druhem života a víry jako Abraham. Jak jsme na tom, poznáme podle toho, jak s námi Bůh mluví, jaké s ním máme obecenství.

 

Primárně jde o věci věčné, na druhou stranu, nesmíme se soustředit na věčnost tak, že bychom zanedbávali Bohem dané věci časné (2Tes 3:8-12). Kvůli zanedbávání časnosti totiž můžeme věčnost minout. Správné je soustředit se na časné i věčné věci v souladu, ne jen na jedno nebo druhé.

Zasílání bulletinu informující o aktuálním dění na webu Církve Nový Život

Pokud si přejete, aby na Vaši e-mailovou adresu byl jednou měsíčně zasílán Bulletin Církve Nový Život s aktuálními články, vyplňte prosím svou e-mailovou adresu do pole níže. Vyplněním adresy poskytujete Církvi Nový Život souhlas se zasíláním pravidelných e-mailových sdělení na níže uvedenou adresu. Zasílání můžete kdykoli zrušit.

© Církev Nový Život, všechna práva vyhrazena. Všechny publikované materiály jsou chráněné autorským právem a jejich vnější užití je možné jen s písemným svolením autora.