1Korintským 15:58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
Matouš 6:31-33 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
Přísloví 10:22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Ezechiel 36:33-36 Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás očistím ode všech nepravostí vašich, osadím města, a vzdělány budou pustiny. 34 A tak země pustá bude dělána, kteráž prvé byla pouští před očima každého tudy jdoucího. 35 I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena. 36 I zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i učiním.
5Mojžíšova 28:1-2 Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země. 2 A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.
Žalm 1:1-3 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá. 2 Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. 3 Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.
Boží dílo je pole, které je třeba stejně jako v přirozeném světě nejprve trpělivě obdělávat, aby po čase přineslo plody (Př 25:27). Než pole vytvoří zisk, nějakou dobu to trvá a je třeba být trpělivý. Ale Bůh říká „stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu“ (1Kor 15:58). Ubezpečuje nás tak, že naše práce na Jeho díle má smysl a vyzývá nás, abychom v ní vytrvali. On určuje strategii a my pod Jeho vedením můžeme bez obav vstoupit do čehokoli, do čeho nás vede.
Bůh lidem pracujícím na Božím díle zaslibuje a také skutečně poskytuje plné zaopatření. Žehná jim zcela konkrétně ve všech oblastech života – na rovině duchovní, duševní i materiální (5M 28.kap, Ž1:1-3 a další místa). Na toto požehnání se lze spolehnout. Nejsou na místě falešná skromnost nebo obavy ze starostí, jež by požehnání (například v podnikání) mohlo přinést, neboť „požehnání zbohacuje ... beze všeho trápení“ (Př 10:22).
Boží zaslíbení o požehnání se týkají právě lidí, kteří hledají Boží království a pracují v jeho zájmu (Mat 6:33). Jsou to lidé, kteří milují Boha, celým srdcem ho následují, a proto jej poslouchají (5M 28:1). A proto také nezištně pracují na Božím díle. Více než starost o vlastní zaopatření jim leží na srdci „království Boží a jeho spravedlnost“ (Mat 6:33). Mohou si to dovolit – Bůh totiž v takovém případě garantuje, že se o jejich živobytí postará (Mat 6:31-33). Že to tak skutečně je, vidíme na životech Bohu plně vydaných křesťanů.
Je podivuhodná skutečnost (v tom nejlepším slova smyslu), že si Bůh k budování svého království vybral právě člověka. Ačkoliv má moc tvořit zcela sám a bez pomoci (jak prokázal při Stvoření), rozhodl se vybudovat Boží, věčné království prostřednictvím nedokonalých, původně ztracených, hříšných lidí.
Mohl by je jako jejich tvůrce k práci na Božím díle přimět mocí a silou, ale to není jeho styl. On s námi jedná z lásky, neoddělitelnou součástí Jeho charakteru je to, že mu jednoduše působí potěšení, když my – Jeho děti – se máme dobře. Proto nám žehná. Proto obětoval vlastního syna. Proto nám v Ježíši Kristu daroval věčný život – právě v tom království, k jehož budování nás pozval. A je jasné, že tento Jeho přístup k nám a požehnání, jehož se nám od Něho dostává, velmi silně motivuje k práci pro Něho. Požehnání v nás rozhojňuje vděčnost a lásku k Němu. A z této vděčnosti a lásky pak ochotně a nadšeně pracujeme na Božích záměrech. Vděčné, ochotné a milující lidi Bůh potřebuje k naplnění svých cílů. A Bůh má cíle, které neskrývá – prezentuje je v Písmu. Nás vyzývá, abychom mu je pomohli naplnit, na sebe pak bere závazek, že v takovém případě zajistí naše zaopatření.
O svém požehnání či nepožehnání tak vlastně rozhoduje člověk sám. Tím, jak se postaví k Boží nabídce, tím, zda pochopí a přijme za své motivy, proč Bůh člověku žehná, proč o něj má tak nadstandardní péči, a tím, zda tyto motivy bude také opětovat. Mezi Bohem a člověkem v tom dobrém případě vzniká velmi osobní vztah, z jehož oboustranné lásky se tvoří stavba Božího díla.
Boží požehnání je víc než dar nebo mzda. Je to vyjádření Boží přízně vůči nám, která se projevuje jako soustavné, dlouhodobé uvádění dobrého do života člověka. A toto požehnání skrze nás pak působí i na naše okolí (Ez 36:33-36).
