Žádná z biblických postav není tak žalostná jako Elí, levítský kněz, který pošpinil Boží dům, protože se mu nepodařilo ukáznit své dva vzpurné syny. Bible říká, že Ofni a Fínes byli „ničemové" (1Sam 2:12, NASB). Tito ničemové, oblečení do svých voňavých kněžských rouch, byli zodpovědní za jeden z prvních náboženských sexuálních skandálů v historii. Stali se Elího největší hanbou.
Nejen že chytali bezbranné ženy (a souložili s nimi přímo v branách Božího domu), ale také se propůjčili nejhoršímu finančnímu zneužívání. Při obětech obratně manipulovali lidmi; poté zneužívali dary pro svůj vlastní špinavý zisk.
Uhlazeně mluvící kazatelé, kteří mají problémy se zipy u kalhot a s vysokými cestovními účty - nezní to důvěrně známě?
Elího fatální vada mi připomíná problém, kterému se dnes díváme do tváře. Bál se konfrontovat hřích. Kolem skutečných problémů chodil po špičkách.
Přestože měl Elí vůči chování svých synů námitky a varoval je před následky, neodvolal je z jejich úřadu. Přestože byli lidé jejich sexuálními kousky a finančními opičárnami šokováni, Elí nezabránil svým privilegovaným chlapcům přijímat oběti a znásilňovat ženy jdoucí do chrámu. Rok za rokem nechával své syny, aby se vysmívali Bohu a infikovali lid svou zkažeností.
Příběh nekončí šťastně. Protože hřích vešel do Božího domu, archu Boží přítomnosti sebrali Filistinci a Ofni s Fínesem byli při útoku zabiti. Bible vykresluje, co se stalo, když o tom Elí uslyšel: „ ...spadl Elí s stolice nazpět při úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umřel; nebo byl muž starý a těžký" (1Sam 4:18).
To není zrovna lichotivé úmrtní oznámení, zvláště kvůli zmínce o Elího tloušťce. Bible tu ukazuje na to, že tento ubohý kněz nebyl jen ustrašený, ale rovněž neukázněný ve svém osobním životě.
Co má tato temná starozákonní postava do činění s námi? V dnešní době je spousta lidí, kteří si přivlastnili Elího teologii oslizlé milosti a pobryndané svatosti. Slovo „MILOST" je jejich mantrou. Říkají, že vedoucí už dnes nepotřebují disciplínu ani morální kritéria.
Mezi nezávislými charismatickými církvemi v Americe jsme si zavedli způsoby jednání „ťuťu-ňuňu", které se schovávají před nekompromisní disciplínou a umožňují zkompromitovaným vedoucím najít rychle nové působiště. Já ale nevidím takovýto laxní postoj u apoštola Pavla, který u všech svých vedoucích požadoval vysoký standard chování a na černou listinu dal všechny falešné učitele i ty, kteří byli vyloučeni a dále pokračovali v nemravnostech.
Pavel zašel tak daleko, že vydal jisté nepoctivé vedoucí Satanovi, aby dostali lekci (viz 1Tim 1:20). Zní to trochu extrémně, ale extrémní hřích vyžaduje extrémní opatření.
Sečteno a podtrženo: Zbožní vedoucí určují hranice a prosazují normy chování - bez toho, aby byli samospravedliví a bezcitní. Na druhou stranu bezbožní vedoucí se mohou jevit jako milí a soucitní, ale ve skutečnosti nejsou věrní Bohu, když odmítají vyžadovat po svých duchovních synech a dcerách, aby se drželi biblických norem chování.
Americké církve zažívají vážnou krizi. Část našeho problému je Elího hřích. Apeluji na církevní otce a matky: Můžete prosím dělat svou práci? Potřebujeme vaše kárání a hůl napravování.
Jděte, prosím, za těmi, kteří finančně zneužívají Boží lid a zastavte je. Konfrontujte, prosím, ty, kteří loupí církev pro svůj zisk. Jděte, prosím, za těmi, kteří zneužívají druhé, sexuálně nebo jakýmkoli jiným způsobem, odstraňte je z vedoucího postavení a pomozte jim, aby se uzdravili.
Nedovolte, prosím, těm, kteří jsou jako Ofni a Fínes, aby vysílali v křesťanské televizi. „Nevystavujte" je, prosím, na svých konferencích. Přestaňte se, prosím, dívat jinam, když slyšíte o jejich kopancích. Obnovte, prosím, disciplínu v těle Kristově.
