To nemůžeš nikdy pochopit, to je tajemství! Tomu musíš věřit!
*
Také jste takováto slova již slyšeli? Nebo jste je snad i sami říkali, abyste se tak zbavili dotěrného tazatele, který ne a ne pochopit, že své teologické tvrzení nedokážete nijak věrohodně zdůvodnit?
*
Pojem tajemství je velice šikovným nástrojem, jak nedostatek pochopení, bigotnost či slepou věřivost pozvednout na obdivované výšiny duchovnosti nebo alespoň na nejvyšší úroveň respektu k autoritám, které zmíněná „tajemství" hlásají. Většinou se za pomoci „tajemství" snaží lidé hájit něco, čemu sice „věří", ale nedovedou to vůbec biblicky doložit, protože to ve skutečnosti přijali od někoho jiného, vyššího, kdo měl „zjevení".
*
Musíme pochopitelně odlišit různé situace. Je normální, běžné, že člověk narazí na biblická témata, která se mu zdají složitá, kterým ne zcela rozumí, nedovede je vysvětlit. Přesto jim - jakožto biblickým prohlášením - věří. Je si přitom vědom, že se mu zatím nedostává pochopení, ale že se jedná o něco, co dalším zkoumáním Písma, dalším životem s Bohem, dalším následováním Krista, může poznat a pochopit. Nebo že mu třeba někdo jiný, zkušenější, toto téma svým výkladem osvětlí. Nebo - a i to musíme připustit - se jedná o téma, které Bůh neuznal za potřebné v Písmu vysvětlit, a tedy alespoň zde na Zemi pro nás zůstane nepoznatelným tajemstvím. Toto vše je v pořádku, a je v pořádku i to, když v takovýchto situacích lidé o tajemství mluví.
*
Jiné ale je, když je tajemství chápáno jako něco v Písmu neobsažené, co rovněž nelze biblicky doložit, přesto to ale lze skrze zjevení poznat. Tedy taková duchovní pravda, o které není v Bibli vůbec nic. Nebo je tam o ní zmínka, ale skutečně jen zmínka, bez dalšího vysvětlení, zdůvodnění. Nicméně vyvolený „služebník", pochopitelně lepší než většina jiných, obdržel zjevení nebo mu Kristus sám v noci u postele povyprávěl o duchovním či teologickém tajemství, jež nedal do Písma, svým nejvěrnějším je ale ochoten ho takto úžasně sdělit. Pochopitelně to pak nelze ani ostatním obyčejným věřícím vysvětlit. Není jak, když to v Písmu vysvětleno není. Ovšem má se za znak víry, poddanosti a věrnosti, když se běžný věřící plně spokojí s tím, že jeho vedoucí, jeho vzor, měl zjevení. A když to bylo zjevení a to zjevení měl sám velký služebník, tak tomu je třeba věřit. Opravdově a slepě.
*
Pozor! Opakuji, že nemám na mysli případy, kdy se mi k poznání a pochopení nedostává biblické známosti, porozumění, znalosti. Že to není ani v tom, že se mi nedostává zkušeností a praktické známosti, které jsou někdy k opravdovému pochopení biblických pravd nezbytné. Že se nejedná ani o situaci, kdy pasáže Písma o tématu pojednávající čtu znovu a znovu, ale přesto ne a ne jim porozumět. A dokonce, i když se mi snaží někdo vyložit, jak to je, stejně se mi nedostává pochopení. Podobně jako v jiných oborech - vidím matematické vzorce, je mi jasné, že jim někdo rozumí a že je dovede i vysvětlit, ale já z toho nechápu nic. Ne proto, že to je tajemství (to leda tak pro mě), ale proto, že se mi nedostává porozumění, které pochopitelně nelze nahradit nějakým „zjevením".
*
Zpět k tajemství.
*
Pokud jsou teologická tvrzení dokládána nikoliv Písmem, ale „zjevením", pak se nacházíme ve sférách bludu, gnosticizmu, duchaření. Žel ti, co s takovýmito zjeveními přicházejí, jsou nezřídka obklopování téměř bezmeznou úctou, místo toho, aby byli napomenuti, aby se svého blouznění sami odřekli. Bůh vše potřebné k dobrému a zbožnému životu dal člověku v Kristu (2Pt 1:3) a složil toto vše v Písmu, ze kterého může církev skrze zjevení Ducha Svatého poznávat všechno to dobré, co pro nás Bůh připravil (2Kor 2:9-10 ). Pochopitelně se to neděje jen individuálně, tak, že by tyto věci Bůh zjevoval každému věřícímu osobně zvlášť. Nepostradatelným nástrojem v tom jsou Boží služebníci, Jeho dary služebnosti, které v církvi povolal k tomu, aby Jeho lid budovali a vedli k dospělosti a dokonalosti (Ef 4:11-16). Ovšem tito služebníci nemohou mít zjevení mimo výše uvedený rámec.
*
Církev zvítězila nad gnosticizmem již někdy ve 2.-3. století, ale gnosticizmus v uvedené podobě „tajemství" se z církve nevytratil docela a čas od času si získá nezanedbatelné pozice.
