Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka: