Bible kralická
Starší Gáiovi milému, kteréhož já miluji v pravdě.
Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má.
Zradovalť jsem se zajisté velice, když přišli bratří a svědectví vydávali o tvé upřímnosti, vypravujíce, kterak ty v upřímnosti chodíš.
Nemámť větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti.
Nejmilejší, věrně děláš, cožkoli činíš bratřím a hostem,
Kteřížto svědectví vydali o lásce tvé před církví. Kteréžto vyprovodíš-li, tak jakž sluší na Boha, dobře učiníš.
Neboť jsou pro jméno jeho vyšli, a nic nevzali od pohanů.
Mámeť tedy my takové přijímati, abychom byli pomocníci pravdy.
Psal jsem sboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás.
Protož přijdu-liť tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by přijímati chtěli, nedopouští, a ze sboru je vylučuje.