Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.

Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.

Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.

Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.

Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.

Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,

Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.

Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.