Báseň, kterou sepsal kazatel Svobodné církve reformované Alois Adlof (1861-1927) roku 1888. Vyjadřuje touhu církve po druhém příchodu Krista.
Ach, Pane, hlavo naše svatá, drahá,
brzo-li doba přijde církvi blahá?
Brzo-li přijdeš? Církvi Tvé se stýská,
ach, nám se zdá, že záhuba je blízká.
![]() |
Alois Adlof |
Přijď, Pane drahý, ruce slábnou naše;
viz, jaké hříchy svět ten na nás páše;
viz dítky svoje všude utlačeny;
ach, nám se stýská, Pane oslavený.
Viz, láska chladne i v Tvé církvi taky,
i v srdcích našich stahují se mraky;
viz, víra naše kulhá a se svíjí
a duch Tvých prvních svědků míjí, míjí.
Ach, nám se stýská, spí z nás mnohý tvrdě
a mnohý nosí hlavu svoji hrdě.
A ústa němnou, která zvučně Tebe
a Tvoje slovo zvěstovala s nebe.
Ach, nám se stýská, neotálej déle.
Přijď, svatý Pane, učiň konec žele:
dej zmužilost nám, novou dej nám sílu
ve práci lásky, v Tvém u víře dílu.
Ó nadchni s nebe Duchem lásky svojí
svou církev slabou, postavenou v boji.
Přijď, setři slzu touhy, jež nám kane:
Tvé církvi stýská se, ach, církve Pane.