Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.