Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.

Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,

A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.

Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.

Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.

Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.

Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.

Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.

Nebluďtež, bratří moji milí.