Pro zlepšení vzhledu použijte prosím prohlížeč s podporou CSS.

„Bůh mi řekl“ – Skutečně?

R.T. Kendall, 05.11.2007

Je načase, aby věřící, v touze dodat svým slovům váhu, přestali zneužívat Boží jméno

 

Pro některé z nás je jedním z nejhorších zlozvyků, kterých se musíme zbavit, to, že říkáme: „Bůh mi řekl toto" nebo „Toto mi Pán ukázal." Je to skutečně zlozvyk? Ano. Vlastně mám za to, že je to v dnešních církvích jeden z nejhorších výroků, kterých se dopouštíme, protože je to jasné porušení třetího přikázání: „Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo." (Ex. 20:7)


Proč zneužíváme Boží jméno, když tvrdíme, že nám něco řekl? Máme špatný motiv. Většinou Jej zmiňujeme z jediného důvodu: zvýšit naši důvěryhodnost. Nemyslíme na Jeho jméno, ale na naši reputaci. Tím, že k našim slovům přidáme Boží jméno, získáváme autoritu a respekt. Pravdou je, že když toto děláme, nemyslíme na Boží jméno a slávu - myslíme na sebe.


Většina z nás už tuto chybu někdy udělala, nicméně často se to děje mezi těmi, kteří mají prorocký dar nebo usilují o intimní vztah s Bohem. Jsem zklamaný, když uznávané prorocké osobnosti říkají: „Pán mi řekl..." protože to snižuje jejich význam. Když toto říkají, nemáme jinou možnost, než je poslouchat. Konec konců, jestli skrze ně Bůh mluví, měli bychom tomu věnovat pozornost! Kdo z nás by nechtěl slyšet Boží hlas?


Dále vezměte v úvahu toto: Jestliže mi Bůh skutečně něco řekl, proč potom do toho musím vkládat Jeho jméno? Nebude to stejně pravdivé, když z toho Jeho jméno vynechám? Dovolávám se Jeho autority, abych vyzdvihl svou vlastní - ve vašich očích. Obávám se totiž, že byste mně jinak nenaslouchali.


V severozápadní Arizoně nikde nenajdete ukazatel, na kterém stojí: „Právě se díváte na Grand Canyon." Takový ukazatel by byl hloupý. Úplně by to zničilo atmosféru. Když vidíte tento pozoruhodný útvar, víte, co to je. Co se týče Grand Canyonu, neexistují náhražky ani padělky.


Jestliže mám tedy opravdu slovo od Pána, můžu ho říci, aniž bych zmiňoval Jeho svaté jméno. Bude mluvit samo za sebe. A jestli lidé nerozpoznají, že to, co říkám, je pravé, jen proto, že se neodvolávám na Boží jméno, není to můj problém.


Když mluvíme, citujeme druhé, abychom dodali našim slovům větší váhu, abychom více podtrhli jejich pravdivost. Právě proto cituji Písmo. Když cituji sv. Augustina nebo Johna Wesleye, je to proto, aby na vás mé výroky působily hodnověrně. Nikdo ale nemá rád takové lidi, kteří se chlubí slavnými známými. Takoví nejsou oblíbení. Kdybych vám řekl, že se znám s Oralem Robertem nebo s Billy Grahamem nebo s papežem, koho bych se tím snažil vyzvednout? Ne je. S Bohem je to stejné. Oháníme se Jím, protože se bojíme, že by nám jinak nikdo nevěřil.


Takže co kdybych řekl, že mně Bůh řekl, abych napsal tento článek? Řekl? Vy mi řekněte.


R.T. Kendall byl 25 let pastorem ve Westminster Chapel v Londýně. Je autorem mnoha knih, posledním vydaným titulem je Controling the Tongue (Ovládání jazyka)

© Církev Nový Život, všechna práva vyhrazena. Všechny publikované materiály jsou chráněné autorským právem a jejich vnější užití je možné jen s písemným svolením autora.